Nebojte se, nejde o žádnou aktivitu spojenou s alkoholovým opojením. Sklo, které si technologickým procesem kalení projde, má mnohonásobně vyšší mechanickou odolnost, než klasické nekalené sklo. Pro skleněné interiérové dveře, stěny, obklady a další prvky proto vždy nekompromisně chtějte jedině tuto variantu, která spadá do kategorie bezpečnostních.

Požadavek na absolutně odolný skleněný materiál přišel nejprve z průmyslových odvětví – mezi prvními byl automobilový průmysl. Dnes už bychom si auto bez kalených bezpečnostních skel těžko představili. Také skleněné mantinely na hokejových stadionech jsou důkazem toho, že kalené sklo si poradí i s velmi silnými nárazy a údery hokejových puků.

Posuvný systém ROLLO (J.A.P.)

Jak vzniká kalené sklo?

Technologie, která má tento zázrak na svědomí, se jmenuje kalení a výsledným produktem je kalené, nebo také jinými slovy tvrzené, sklo. Jde o složitý výrobní postup, při kterém je sklo nejprve ohřáto na teplotu přes 600 °C a následně podrobeno prudkému ochlazení. Výsledkem je vysoce mechanicky odolné sklo.

Co jste o kaleném skle možná nevěděli

• Je pětkrát odolnější vůči nárazu do plochy než sklo nekalené.
• Jeho rozbití je v běžném provozu domácnosti takřka nemožné.
• Pokud dojde k poškození, rozpadne se kalené sklo na neostré „tupohranné“ úlomky, o které se nepořežete.
• V případě kaleného skla Grafosklo s vnitřní bezpečnostní folií se střepy nevysypou, ale zůstanou pohromadě – uvízlé ve zmíněné folii.
• Lze jej umístit do těsné blízkosti ústředního topení, krbů, spotřebičů – odolá teplotě až do 200 °C.
• Sklo si i po kalení uchová veškeré světelné i energické vlastnosti obyčejného skla.
• Po procesu kalení už sklo nelze nijak mechanicky opracovávat (vrtat, řezat), a proto je třeba dbát na přesné zaměření prostoru či plochy.
• Tento typ skla lze považovat za bezpečnostní, v určitých případech použití je však nutné pro zvýšení bezpečnosti kalené sklo ještě vrstvit (pochozí sklo, schodiště, skleněné zábradlí, světlíky apod.).

Prohne se kalené sklo, aniž by se rozbilo?

Zatím jsme kvality kaleného skla dokazovali pouze slovně. Nyní se pojďme podívat, co všechno reálně kalené sklo vydrží.

Test váhového zatížení: nekalené a kalené sklo o síle 4 mm

Typ nekaleného 4 mm skla skončil v našem testu hned u první zkoušky, jeho odolnost vůči ohybu a váhovému zatížení v řádu 100 kg nebyla dostačující. Naproti tomu 4 mm kalené sklo udrželo dokonce zátěž až dvou osob v celkové hmotnosti kolem 180 kg. „Z tohoto testu jasně vyplývá, že nekalené sklo nemá téměř žádnou odolnost,“ říká Jiří Fryšták, vedoucí výroby skleněné divize společnosti J.A.P., který je významným českým výrobcem skleněných interiérových i exteriérových prvků.

Úder kladivem a páčidlem do plochy skla: kalené sklo o síle 10 mm

Úder kladivem do rohu tabule skla: kalené sklo 10 mm a dvouvrstvé sklo Grafosklo 10 mm

Jedinou Achillovou patou kaleného skla jsou jeho rohy. Pokud vynaložíme velkou sílu a trefíme se ostrým kovovým nástrojem – v našem případě kladivem, přesně na roh skleněné tabule, dojde k jejímu rozbití. Střepy kaleného skla jsou ale tupoúhlé, to znamená, že se o ně nepořežete. Zajímavá situace nastává, pokud stejný test zopakujeme s Grafosklem. I to se rozbije – ovšem díky tomu, že jeho součástí je také bezpečnostní folie, tupoúhlé střepy se nevysypou, zůstanou zachycené ve folii.

Kalené sklo snese i neopatrné a nešetrné zacházení

Když se nikdo nedívá, umíme v domácnosti dělat pěkné psí kusy. Kdo z vás nikdy netahal násilím vysavač přes hranu dveří? A co třeba neopatrná manipulace s těžkými předměty nad skleněným stolkem? I s těmito našimi nešvary se kalené sklo vypořádá. Na odlehčení si pusťte testy odolnosti interiérového skla. PS: podobnost s vaší domácností je čistě náhodná.

Vysavač v roli nezřízené střely

Hlavou sklo neprorazíš

Když se sklo nelekne

Jednou setřít stačí

Baculka na skle

Hokejem Grafosklo neporazíš